V pátek 21. března jsme si s dětmi připomněli Světový den Downova syndromu nazývaný také Ponožkový den. Tím, že jsme si na každou nohu oblékli jinou ponožku, jsme se symbolicky připojili k myšlence vzájemně si pomáhat a respektovat se, i když jsme každý jiný.
Na pátek jsme se pečlivě připravovali celý týden. Nejdříve měly děti za úkol vyzdobit si
podle své fantazie papírovou ponožku. Žáci a pracovníci naší školy měli možnost hlasovat pro ponožku, která se jim nejvíce líbila. Zvolit tu nejkrásnější nebylo vůbec jednoduché, protože se sešlo mnoho nádherných výtvorů. Nejvíce hlasů (11) získaly hned dvě ponožky a to od Stely Stryjové a Jana Kouteckého. Na druhém místě se umístila Sarah Kořistková a František Rother (7 hlasů) a třetí místo obsadily ponožky od Vanessy Teuerové a Marka Šiny (6 hlasů).
Potom jsme se ve všech odděleních školní družiny pustili do vyrábění zajíčků a housenek z „lichých“ ponožek. Práce šla malým i větším dětem od ruky a tak jsme si ve vestibulu školy
mohli vystavit celé zaječí rodinky. Děti svými ponožkovými mazlíčky obdarují své mladší
sourozence nebo je použijí na velikonoční výzdobu svých pokojíčků.
Navíc se děti dozvěděly, proč je právě ponožka hlavním symbolem připomínky lidí, kteří se
narodili s Downovým syndromem. Ponožky, které přiložíme patami k sobě totiž připomínají
písmeno x, respektive chromozom x. Lidé s Downovým syndromem mají něco speciálního v každé své buňce – jeden malý kousek (chromozom) mají navíc.
Tento syndrom ovlivňuje, jak se lidé učí a jak dělají jiné věci. To ale neznamená, že by nemohli
chodit do školy, mít přátele, hrát si a být šťastní. Každý je jedinečný, a to platí i pro lidi s Downovým syndromem. Mohou být třeba pomalejší v některých činnostech, ale s pomocí a podporou ostatních zvládnou spoustu skvělých věcí.